Registrované fórum

Přispívat mohou pouze zaregistrovaní uživatelé.

 

Stránkování

<1 2 34 5 6 7 8 9 10 >> >
 
 
  • Krákorce

    Markéta Solařová Prosím oddíly, které byly v Brně, aby se podívaly zda jim nepřebývají krákorce na čtyřku. Jen jedna strana. Naše děti naložily jedny do jiného vleku. Děkuji za info na tel.775908092 , nebo: solarovamare@seznam.cz

  • Zlý sen s MŠMT - díl. 2

    Dušan Macháček Vážení přátelé, člověk někdy preventivně sýčkuje, aby pak realita byla lepší. V našem případě tomu však bohužel není. Přesně před měsícem jsem zde na fóru lamentoval nad letošními dotacemi a věštil katastrofu. Skutečný stav prosím posuďte sami. Příspěvek na ME v Račicích nám byl pokrácen o 25%. Chvála bohu, že se už alespoň "procesuje", nicméně na účtu nemáme stále nic, snad do konce měsíce. Zato faktury za ME se nám na stole jen vrší.

    Investiční program, z něhož jsme museli před ME dokončit rekonstrukci Cílové věže, byl pro jistotu bez náhrady zrušen úplně. Vedu s paní ministryní jednání, nicméně jsme zde úplně na začátku. Často si říkám, zda mělo smysl račické ME vůbec pořádat. Asi ano, ale co bude příští rok s financováním MSJ 2018 si vůbec nedokážu představit. Paní ministryně mi i v tomto přislíbila pomoc, tak na tom pracuji. I když jsme tady taky na začátku, chci být pozitivní a dělat vše, co se dá. Do MSJ 2018 se už po hlavě nepustíme.

    O Programu V. se toho řeklo a napsalo mnoho. Pro nezasvěcené, kteří neovládají dotační žargon, je to program, ze kterého se platí např. mistrovské soutěže, medaile, rozhodčí, činnost sekretariátu a taky a hlavně náš rozvojový program pro mládež "Přijď veslovat". MŠMT tento Program V. na letošní rok z důvodu opatrnosti při vyšetřování úplně zrušilo, neboť panuje obava, že rozdělení částek pro jednotlivé svazy bylo "cinklé" aktéry vyšetřování. Úředníci přišli s řešením, že "pětku" vypíší znovu, nicméně podmínky pro přidělení dotace "vylepšili" o nové podmínky a zásadní omezení, které, i při nejlepší vůli, nejsou svazy schopny splnit, aniž by sebe samy dostaly do neřešitelné pasti. Jako příklad uvedu, že by se všechny výdaje musely utratit za samotnou činnost svazu a do klubů by se nemohla poslat jako doposud ani koruna. A další a další podmínky inspirované pravděpodobně doporučeními NKÚ byly důvodem, že se předsedové sportovních svazů minulý týden dohodli, že za takovýchto nepřijatelných podmínek nebudou o Program V. vůbec žádat a trvají na původním rozdělení a podmínkách.

    U ostatních programů to vypadá bohužel stejně (údržba, para, rozvojové projekty,...), jediný rozdíl je jen v tom, že na ně ještě vůbec nepřišla řada a tak se o nich zatím nemluví.

    Ještě že na odboru MŠMT zůstalo pár jedinců, kteří v šílené atmosféře policejních razií jsou vůbec ochotni něco dělat a snaží se nám v rámci legálních mantinelů pomoci. Na obdobné agendě, jako je ta naše sportovní, pracuje celé Ministerstvo kultury. Na MŠMT na rozdělování 6 mld. Kč pracuje nyní všeho všudy 13 lidí z původních asi 20, z čehož většina jsou asistentky. Pokud se personální situace v tomto ohledu rapidně nezmění, nemůžeme čekat žádné zázraky. A upřímně, kdo z nás by se do takové práce hrnul...? A to máme před sebou dovolené.

    Nuže, držme si všichni palce. Přestává to být sranda. Příští aktualizace bude, pevně věřím, výrazně optimističtější.

  • ME v Račicích 2017 - poděkování

    Dušan Macháček Ráb bych i touto cestou poděkoval všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli ke zdaru akce. Závodníkům za skvělé výkony na vodě korunované dvěma tituly a jedním bronzem, kolegům z organizačního výboru za dva roky příprav, rozhodčím a zvláště pak i více jak 120 dobrovolníkům převážně z řad veslařů!
    Věřím, že se mistrovství líbilo i všem divákům, těm na zaplněných tribunách i u televize.
    Tak zase někdy. Vlastně už za rok v srpnu 2018 pořádáme MSJ.
    DM

  • Zlý sen s MŠMT

    Dušan Macháček Zdá se to neuvěřitelné až absurdní. Trestní stíhání dvou úředníků ministerstva může způsobit totální paralýzu celého financování sportu v naší republice. Už minulou středu, když zasahovala policie na FAČR a MŠMT, jsem začínal tušit, že to nevěstí pro český sport nic dobrého.
    Jak se ukázalo později při mé návštěvě na ministerstvu školství, byla to pravda a i ty nejčernější scénáře možného vývoje nebyly dost černé.

    Rozhodnutí ministryně školství s okamžitou platností zastavit distribuci veškerých dotací sportovním federacím a jednotlivým klubům je do nebe volající, nepromyšlenou a fatální chyba, která nikoho nespasí ani neočistí a jen hází do jednoho pytle trestně stíhaný FAČR se všemi ostatními příjemci dotací principem kolektivní viny. Měl jsem za to, že v právním demokratickém státě se něco podobného nemůže stát. Evidentně může.

    Za 14 dní zahajujeme v Račicích ME ve veslování. Pominu to, že jsme jediná z federací ve FISA, které není schopná dát její vláda dopředu garanci o spolufinancování světového či evropského šampionátu a čekáme do poslední chvíle na to, jak se úředníci a různé expertní komise na ministerstvu usnesou a podpoří nás. Ještě před pár dny to vypadalo, že nakonec ČVS v roli pokorných prosebníků uspěje a dotaci na pořádaní ME dostane. Omyl, spadla klec, máme smůlu. Program byl zastaven, šanony se všemi žádostmi o dotace si odvezla policie, budeme vyrozuměni. Dotační program, ze kterého jsme měli na osobní výjimku ministryně přednostně uhradit rekonstrukci Cílové věže v Račicích, byl pro jistotu úplně a bez náhrady zrušen.

    Bylo mi do breku. Uvědomil jsem si, že i kdyby paní ministryně dotace sama nestopla, stejně by nešťastní úředníci na ministerstvu nebyli schopni nikomu nic poslat, protože nemají v ruce žádosti, podklady, čísla účtu žadatelů. Prostě nic.
    Napsal jsem ihned po mé návštěvě na MŠMT ministryni dopis se žádostí o pomoc s tím, že vážně zvažujeme, že kvůli odepření přislíbené státní podpory ME odvoláme. Byla by to sice bezprecedentní a kolosální mezinárodní ostuda, na druhou stranu bez podpory státu dostaneme náš svaz do úpadku. Zatím bez odpovědi.

    Jenže situace je ještě daleko vážnější a netýká se jen toho, co jsem popsal výše, ale bohužel všech bez výjimky. Kromě dotací na reprezentaci a SCM, které šťastným řízením osudu na svazy už dorazily, všechny ostatní programy, především ty, které jsou určeny pro kluby a oddíly, de facto přestaly existovat. Šanony s veškerými podklady všech žadatelů má nyní policie, která je bude zkoumat a hledat důkazy. Asi si dokážete představit, jak asi rychle to lidem, kteří vůbec nemají povědomí o dotacích, bude trvat jen roztřídit ten kamion papírů. Natožpak je přečíst a pochopit.

    I kdyby politici měli okamžitou vůli po nápravě, což v současné politické situaci je dost úsměvná představa, úředníkům při nejlepší vůli bude trvat minimálně měsíc, něž vypíší všechny programy znova. A pak to, co běžně ministerstvu trvá od podzimu do jara, tedy 4-6 měsíců, se odehraje v neoptimističtějším variantě od června dále. Jinak řečeno, kdyby šlo všechno jako na drátkách, peníze do klubů přijdou nejdříve v září, ale dost možná i později. Samozřejmě nikdo neví kolik a za jakých podmínek. Na bankovním účtu ministerstva určeném pro sport sice leží 5 miliard korun, nikdo však neví, jak a komu je rozdělit.

    Upřímně si přeji, abych se mýlil. Pokud ano, pak budu s radostí snášet poznámky, že jsem sýčkoval.
    Na druhou stranu nám nezbývá než bojovat a nedat se! Kluby si musí prostě poradit a přežít, stejně jako svaz. Přeci kvůli tomu nepřestaneme veslovat.

    • Petr Janáček Ono to zase nebude tak černý, Dušane.

      http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/financovani-sportu-neni-ohrozeno-svazy-dostanou-v-cervnu-50

  • add Příběh z řeky Moravy - nové publikace Vodní záchranné služby ČČk

    Barca Nejsem jenom veslařka, ale i zdravotnická knihovnice. a docela mne rozčilují rychlé čluny na Vltavě a někdy i lhostejnost. A tak mi nedalo doporučit nové knihy Vodní záchranné služby ČČK - jsou tam popsané i kolize motorových lodí a nemotorových plavidel (pádlo, veslo).: Jsou to:

    Záchrana na tekoucích vodách : bezpečnost a záchrana u vody / Jaromír Loskot [a kol.], 1998, Vodní záchranná služba
    Bezpečnost a záchrana u vody : hladinová služba / Jan Sedláček


    První pomoc / Petr Karger, Jan Kaufman
    Metodické listy
    Záchranář : první pomoc / Jan Kaufman ; spoluautor Petr Karger ; fotografie Jan Kaufman, Jiří Kopuletý
    všechny publikace najdete v Národní lékařské knihovně www.nlk.cz. Popřípadě můžete se spojit přímo s Vodní záchrannou službou ČČK v Praze 5, Lahovské ulici 25, 777 276 508 info@vzs.cz

    • Dušan Macháček Děkuji moc za informaci! Jistě se budou hodit minimálně pro trenérská školení všech úrovní.

  • Závody

    Jakub podrazil Co se stalo? Tahle stránka umřela odchodem Zdeňka Paroulka? Kdybych se nezajímal o veslování a závody, tak se člověk ani nedozví, že jsou juniorské závody v Mnichově nebo SP v Bělehradě.

    • hanz pilc Ale zas se Kubo dovíš, jak "fungují veslařské reprezentace" a jaké jsou zhoubné nástrahy "klubizmu" :o)) jinak gratuluju tobě, parťákovi i ostatním medailistům HP starší

  • Příběh z řeky Moravy

    Dušan Macháček Stává se to běžně. Dorostíci vyrazí na vodu, venku jsou ale jen 4 stupně nad nulou a fouká vítr. Cvaknou se. Jede kolem trenér na člunu. Nezastaví a nepomůže jim. Nejsou to jeho svěřenci. Přijede do loděnice a haleká na ostatní trenéry, že se jim cvakli děcka a ať něco dělají. Trenéři okamžitě vyrážejí na pomoc. Kluci přežili, možná s rýmou. Zdá se to neuvěřitelné, ale je to pravda. Příběh se stal tento týden.

    Nedalo mi to a hledal jsem, co o takovéto situaci říká náš Řád závodního veslování, Vodní zákon, Zákon vnitrozemské plavbě. Nic jsem nenašel. Jak je to možné, nevím. Snad je pomoc lidem v nouzi na vodě natolik samozřejmá, že na to legislativa ani nepamatuje. Jedině Trestní zákoník myslí skoro na všechno a ten říká, že tomu, kdo neposkytne pomoc osobě, která je v nebezpečí smrti, hrozí až dva roky natvrdo, záchranářům a zdravotníkům pak roky tři.
    Pak mi došlo, že je vlastně úplně jedno, co o tom říkají zákony a vyhlášky. Důležité je, že takovýto člověk je prostě parchant a nepatří mezi veslaře. I kdyby trénoval olympijské vítěze.

    • Mareek Omlouváme se, v našem příspěvku se nezobrazilo jméno - rodiče Ondřeje Pavlíka

    • Mareek Tak nevíme... Tohoto trenéra známe už 10 let, jako tenéra i jako člověka. Nikdy neuvěříme tomu, že by dětem neposkytl pomoc. Ano možná je zláštní člověk, svéráz, ale rozhodně ne "parchant" který by se jen díval a nepomohl.Pokud víme, v inkriminovanou dobu měl tyto děti potkat když ještě seděli na lodi i se svým svěřencem kterého doprovázel na člunu. Ptal se někdo na jejich úhel pohledu? Taky se ptáme, kde byli trenéři těchto dětí? Nedoprovází snad trenér své svěřence kor v takovém počasí na člunu, nebo na kole při vodě? Náš syn má poruchu autistického spektra - Aspergerův syndrom. Bohužel potřebuje trochu jiný přístup. Když chtěl začít veslovat, tento trenér byl jediný, který připadal v úvahu. Jak co se týká 100% důvěry v bezpečnost dítěte, tak co se týká trenérského přístupu. Podotýkám, že trenér se o tomto synovu problému dozvěděl až po cca týdnu denodenního tréninku. Nikdy, nikdy ani v dobách minulých neexistovalo, aby některé dítě ohrozil. Pokud toto nebezpečí hrozilo, vždy tomu přizpůsobil přístup. Celkově tato kauza budí dojem, že pes bude zakopaný někde jinde... A není třeba "parchant" který nepatří mezi veslaře právě proto, že by mohl vytrénovat olympijského vítěze...? Máme dojem, že se vracíme do stené, nebo spíš ještě horší situace, která na tomto vesláku panovala před 10, 11 lety...

    • Petr Felix Chudoba Vyhláška 67/2015 Sb., pravidla plavebního provozu, § 58, odst. 2:
      Vůdce plavidla, které je v blízkosti jiného plavidla postiženého nehodou, při níž jsou ohroženy osoby, nebo hrozí-li vytvoření překážky v plavební dráze, poskytne neodkladně pomoc, může-li tak učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného a neohrozí-li tím bezpečnost vlastního plavidla.

      Připomínám při této příležitosti také vyhlášku 334/2015 Sb., přílohu 2, bod 6.05.2:
      Plavidlo je vybaveno záchrannými vestami, jejichž počet odpovídá počtu osob při maximálním obsazení plavidla. V případě plavidla provozovaného pouze pro vlastní potřebu k rekreaci a sportu postačuje počet záchranných vest podle aktuálního počtu osob na plavidle.

  • Jak fungují veslařské reprezentace

    Dušan Macháček Dávno pryč jsou doby legendárních klubových posádek, které vozily medaile z olympijských her a MS, dříve ME open. Slavná třeboňská čtyřka, úspěch bleskáčské osmy na OH v Tokyu 1964, naposledy i revolta závodníků kolem Oty Marečka připravujících se v Blesku, uzavírá období klubového romantismu. Všichni známe příběh o univerzitní posádce ze Seattlu, která zvítězila na osmě na OH v Berlíně (Hrdinové ve člunu, D.J.Brown). Je to inspirující a strhující příběh odehrávající se ve své době, kde profesionálové ani na olympiádu nesměli.
    Doba se změnila. Úspěšné veslařské reprezentace od 80. let minulého století fungují jinak. Standardně, organizovaně, profesionálně a centrálně. Jakkoliv se nám to nemusí líbit, je to nezvratitelný fakt. Kdo vymýšlí alternativy, stojí opodál.
    Jako příklad uvedu Německo. Zde vesluje 100x více veslařů než u nás. Jen v Berlíně existuje více veslařských klubů, než v Česku, Slovensku a možná i Rakousku dohromady. Ale i v Německu, kde jsou silné kluby schopny postavit konkurenceschopné posádky i na mezinárodní úrovni, se reprezentační lodě skládají z nejlepších individualit z celé země. Bez výjimky. Padni komu padni. Na známosti a výmluvy se nahraje. Všichni to respektují. Co řekne šéftrenér, to se respektuje. To samé platí o Británii, Francii, NZL, LTU, atd. Když se pak sejdou motivovaní závodníci, zapálení a fundovaní trenéři, dostaví se úspěch.

    Škoda jen, že k nám musel přijít trenér z ciziny, aby nám to připomněl. Vlastně ne škoda, ale jen dobře, Navíc, v angličtině se špatně vymlouvá.

  • Klubismus

    Dušan Macháček Klubismus, jak ho chápu já, je pozitivní a přirozená rivalita mezi sportovními kluby. Klubová rivalita motivuje jednotlivce a posádky být úspěšnější, v případě veslování rychlejší, než soupeři. Platí to jak o soupeření posádek mezi sebou, tak i v klubových pohárových soutěžích. I ti méně zdatní závodníci mohou svým vybojovaným předposledním místem v závodě přispět k úspěchu svého klubu v poháru. Do klubového zápolení jsou vtaženi nejen závodníci a jejich trenéři, ale i bafíci a všichni další, kteří všemožně přispívají k prosperitě klubu. Takovýto klubismus je bez zásadním hnacím motorem našeho sportu. Potud máme, jak předpokládám, všichni jasno.
    Co však skvěle funguje pro domácí veslování od žáčků po masters, neplatí už pro reprezentaci. Klubová rivalita do reprezentace prostě nepatří. A nejenže do ní nepatří, klubismus reprezentaci přímo hubí.

    Veslařskou reprezentaci, bohužel už i tu mládežnickou, hubí osobní ambice velmi aktivních, zpravidla bohatých a vlivných jedinců. Ti budují ve svých klubech poloprofesionální týmy, jako je zvykem např. v cyklistice. Říkejme jim dále jen promotéři. V praxi to znamená, že promotér získá do svého týmu nadějné závodníky s potenciálem uspět na mezinárodní úrovni. V rámci možností jim umožní trénovat jak často a jak nejlépe to jen jde, platí trenéry, soustředění a všechno potřebné okolo. Z klubových, ze svých a když je šikovný i z veřejných peněz. Pak, logicky, promotér očekává úspěch. On i závodníci. Častokrát úspěch očekávají více rodiče závodníků, než závodníci samotní. A protože se ve veslování nejezdí týmové soutěže, jako třeba Tour de France, přirozenou a nejprestižnější ambicí promotéra i závodníků je, přirozeně, mistrovství světa, Evropy a OH.

    A zde padá kosa na kámen. Jak to udělat, aby promotér svůj tým, do něhož investoval energii, čas a své i cizí peníze, nominoval až do reprezentace? Čistě teoreticky můžou být všichni členové klubového týmu tak skvělí, že budou o třídu převyšovat zbytek republiky. To se ale nestává, není to ani statisticky možné. Omlouvám se, možné ano, pravděpodobné ne. Výjimkou může být skifař/ka, jednou za 30 let i menší posádka. O těch se ale nebavíme. Tak promotérovi zbývá jen lobbing. Logicky. Investoval a očekává úspěch.

    Jenomže existuje zde paradox, že lobbing nemůže v tomto případě přinést, jak vysvětlím dále, nic pozitivního. Vždy přinese jen frustraci. Dříve nebo později.
    Buďto promotér s lobbingem narazí hned na začátku sezóny, pak jsou všichni proti němu, lžou, hází klacky pod nohy, vedení svazu chybí koncepce, nejsou stanovena transparentní pravidla, ústřední trenér má příliš velké kompetence, všichni se proti promotérově týmu spikli a další tradiční i originální důvody. Promotérova zpětná vazba pro trenéra a závodníky je pak taková, že promotér i oni dělali maximum, jen vnější nepřítel, reprezentovaný nejčastěji ÚT nebo předsednictvem, jim zhatil plány. Přichází frustrace promotéra i jeho týmu.

    V opačném případě, když promotér na začátku závodní sezóny s lobbingem u šéftrenéra uspěje formou opakovaných šancí na prokázání kvality posádky na dalších a dalších regatách, frustrace přichází neodvratně taky. Promotérova posádka zpravidla pokaždé končí hluboko za očekáváním v poli poražených. Jako omluva neúspěchu zaznívají po závodě až absurdní argumenty, že „naši byli sice ze všech poslední, ale od předposledního nás dělilo jen ... sekund. A ti předposlední zase v minulé regatě porazili ty, co dnes brali medaili. A tak to vlastně znamená, že jsme dneska těsně za medailí a měli bychom dostat další šanci“. Jiný, velmi oblíbený argument je, že „sice jsme dnes neuspěli, ale když těm našim závodníkům nedáme šanci závodit na MS, tak se nám na to vykašlou a co pak...“. Realita je ale krutá a závodníci poté, co ve světové konkurenci závodí obrazně řečeno jen se člunem rozhodčích, pak, rozčarováni svým výsledkem, na reprezentační veslování stejně zanevřou. Pak se dozvíme, že kvůli svazu.

    Úspěšný lobbing promotéra přinese zklamání nejen jemu a jeho týmu, ale, a to je daleko horší, přinese i pocit křivdy a nespravedlnosti všem ostatním reprezentantům, kteří si své nominace museli tvrdě vybojovat a vidí, že funguje dvojí metr. Výsledkem je pak situace, kdy jsou zklamaní všichni a viní z toho vedení svazu. Promotér z toho vyjde u svého týmu jako hrdina, svalí vinu na svaz a jeho tým se samozřejmě přidá. Přeci nepřipustí, že na to neměli. Všichni ostatní pak federaci vyčítají, že podlehla lobbingu. Zde musím bez vytáček připustit, že oprávněně.

    Moc rád bych nějak přetavil energii a schopnosti promotérů ve prospěch celé naší reprezentace. To bychom pak nestačili počítat medaile z MS a OH. Zatím jsem však nepřišel na způsob jak. Manažerská chyba, vím.

  • ME Račice

    Mizera Jiří starší Myslím, že jmenování do reprezentace nepřineslo žádné překvapení, když vynechám diskutované vyloučení některých posádek. S čím ale zásadně nesouhlasím je , že nebyla postavena osma v žádné kategorii. Je to nepřípustné především k ME v Račicích a vzhledem k nulovým nákladům s tím spojených , je to přímo povinnost. Musím přiznat, že patřím k těm, kteří na veslařských regatách pokládají závod 8+ za vrchol a proto nemohu souhlasit s tím, že není učiněn ani pokus tyto posádky postavit. Je mi jasné, že odpovědní funkcionáři ihned řeknou, že nejsou lidi a že to nemá cenu. Je to možné, ale myslím, že by se měla dát příležitost těm, kteří se na kontrolkách neumístili, těm „ potrestaným „ případně některým juniorům. Je možné nominovat i některou sveslovanou, kombinovanou klubovou posádku. Svaz by stejně na ME od 8+ nic neočekával, nic by to nestálo a obsazení této kategorie doma je povinností. Podobně bych očekával obsazení i „těžkého“ dvojskifu. Při domácím ME by mělo být samozřejmostí osazení všech disciplin ( mimo lehké 8+ ).
    Je třeba držet se hesla „ Ať jsem bit, jen když se peru „.

Nejste přihlášen, pro zveřejnění vaší zprávy je třeba opsat kontrolní kód
Kontrolní kód
klikni na obrázek pro novýklikni na obrázek pro nový=

Buďte v obraze

příhlaste se k odběru novinek, ať Vám nic neunikne


         

  

 

 

 

Kontakty

  • +420 233 313 352