Michaela Tomaštíková: Surfovat na mořských vlnách je úžasné!

3.12.2015

Michaela Tomaštíková čtvrtá seshoraMichaela Tomaštíková čtvrtá seshora
Michaela Tomaštíková čtvrtá seshora
Česká reprezentantka v pozadíČeská reprezentantka v pozadí
Česká reprezentantka v pozadí
Trasa závodu mistrovství světaTrasa závodu mistrovství světa
Trasa závodu mistrovství světa
Na kávě s Petrem MitášemNa kávě s Petrem Mitášem
Na kávě s Petrem Mitášem
Příbřežní vlny v peruánské LiměPříbřežní vlny v peruánské Limě
Příbřežní vlny v peruánské Limě
Mořský skif (Foto archiv Michaely Tomaštíkové)Mořský skif (Foto archiv Michaely Tomaštíkové)
Mořský skif (Foto archiv Michaely Tomaštíkové)

V polovině listopadu se tříčlenná česká výprava zúčastnila Mistrovství světa v příbřežním veslování 2015 v peruánské Limě. Michaela Tomaštíková na něm mezi skifařkami obsadila velmi dobré sedmé místo. A přitom se svým výkonem nebyla moc spokojená!

Jak se vlastně zrodila myšlenka účasti na těchto, pro nás suchozemce stále ještě nezvyklých závodech?

S myšlenkou účasti na šampionátu přišel už na jaře Petr Mitáš, se kterým dlouhodobě jezdím veteránské mixy jak na závodech v Česku, tak na zahraničních regatách. Ze začátku jsem tomu moc nevěnovala pozornost, ale když jsem se na závody podívala na internetu, tak ve mně začala hlodat myšlenka, že by bylo fajn se jich zúčastnit. No a nakonec to i podařilo.

V čem se příbřežní veslování nejvíce liší od klasického veslování?

Jezdí se na podstatně širších lodích, z nichž voda, která nateče dovnitř, zase vytéká ven – na neklidném moři není o vodu v lodi nouze. Vesla jsou klasické, ale velká loď je i dost těžká, takže každé zastavení se trestá opětovným namáhavým rozjížděním. To bere spoustu sil.  Navíc přes vlny nejsou moc vidět bójky, kolem kterých se musí projet. Zkrátka je to také dost o navigaci a samozřejmě o povětrnostních podmínkách. Jinak je technika jízdy stejná.

Jaké se jezdí disciplíny a kterých z nich jsi se zúčastnila?

Jezdí se skify, dvojskify a párové čtyřky. Já jsem původně chtěla jet všechno kromě skifu, protože jsem se ho trochu bála. Přece jen jsem měla z podmínek na moři strach. Ale bohužel žádná z holek, kterých jsem se zeptala, zrovna v tomto termínu neměla čas, takže jsem kromě mixu s Petrem musela jet i skif. Nakonec to nedopadlo úplně nejhůř, ale já jsem vždycky nespokojená, takže doufám, že příští rok to bude lepší. Surfovat na mořských vlnách je naprosto úžasný a skvělý pocit. Všem veslařům doporučuji!

Jak takový závod v příbřežním veslování probíhá?

V hlavním závodě startuje 16 lodí, které jsou rozmístěny na pomyslné startovní čáře mezi dvěma bójemi a čekají na zatroubení z klaksonu. Nikdo je nerovná, každý si to musí hlídat sám. Finále se jede v délce šesti kilometrů, kdy závodníci sedmkrát točí kolem bójí. Protože bóje nejsou často ve vlnách vidět, chvíli jedeš podle bodů, které sis nachystal v tréninku, nebo podle ostatních. Jak jsem už říkala, při točení je důležité nezastavit loď, velmi těžce se rozjíždí. Bohužel právě to jsem ve finále nezvládla, a tím jsem si prohrála boj o medaili.

Můžeš upřesnit, jak k tomu došlo?

Musím se vrátit ještě k rozjížďce. V ní jsem jako jediná dostala penalizaci 120 sekund a přitom jsem vůbec nevěděla, za co. Naštěstí se mi podařilo dojet těsně druhá a i tak postoupit do finále. Až pak mi řekli, že jsem na startu měla vystrčenou loď před ostatními. Jenže ono to moc nevidíš, jsi rád, že stojíš. Vlny tě pořád nějak rozhazují.  Samotné finále jsem pak nezvládla takticky. Na startu jsem se snažila být raději vzadu. Na první otočce jsem pak měla kolizi se soupeřkou. Vlastně jsem pořád do někoho bourala. A na dalších otočkách jsem z opatrnosti loď nesmyslně stopla a pak jsem ji musela rozjíždět. Finále bylo pro mě vlastně zkušeností, jak příbřežní veslování nemám dělat. J

Liší se příbřežní sprinty od klasických veslařských sprintů?

Jezdí se vyřazovacím systémem podle nalosovaného pavouka. Startuje se během po pláži k lodi, kdy jeden z posádky je už nachystaný ve vodě. V okamžiku výstřelu nasedá a čeká, až doběhne druhý. Musí se objet osmička kolem dvou bójí, háček pak vyskočí z lodě a dobíhá na pláži do cíle.

Zúčastnili se šampionátu i někteří současní světoví veslaři?

Závod si zkusili i někteří známí veslaři z klasického mistrovství světa či olympijských her. Ale například kubánský skifař Ángel Fournier Rodríguez skončil až sedmý.

Peru je celkem z ruky. Neodradila tě od účasti vzdálenost?

Tím, že jsem se rozhodla na mistrovství jet už někdy na jaře, tak jsem si na cestu a na náklady s tím spojené měla dost času našetřit. Svaz takové netradiční akce zatím finančně nepodporuje a sponzoři se hledají dost těžko, když se podobné akce chceš zúčastnit poprvé. Takže jsem si musela celou akci uhradit sama. Nebylo to zrovna málo, ale peněz rozhodně nelituji. Určitě to stálo za to!

Jak už jsi naznačila, příští rok chceš tedy zkusit další ročník?

Pokud se zvládnu fyzicky připravit a svaz mě nominuje, tak určitě ano. Na mistrovství se hlásí závodníci za svůj klub, ale přihlášky musí autorizovat národní veslařská federace, která v případě více posádek určí pořadí, například  CZE01, CZE02 atd. Další ročník bude jen kousek, v Monaku, tak by to mohlo být podstatně jednodušší – alespoň co se týče logistiky.

(Text Zdeněk Paroulek)

Český veslařský svaz (ČVS) > Novinky > Michaela Tomaštíková: Surfovat na mořských vlnách je úžasné!