Seřizování lodí

V následujícím pojednání budete seznámeni se základy seřizování lodi a s nástroji, které jsou k seřízení potřeba. Uvedeme také pokyny ke správnému ošetřování a zásady, které je nutné dodržet při opravách materiálu. Tyto rady vám mají pomoci prodloužit životnost lodi a výstroje.
Abychom veslovali efektivně a naučili sportovce správné technice, musíme mít dobře seřízenou a udržovanou loď. Konstrukce moderních veslařských lodí nabízí možnost vybavit je výstrojí, která trenérovi umožňuje vzít v úvahu anatomické a fyziologické zvláštnosti každého sportovce. Dozvíte se, že základní seřízení lze snadno provést se znalostí potřebných rozměrů a s několika jednoduchými nástroji. Budete potom schopni správně upravit loď a výstroj, což zvyšuje efektivitu tréninku a celkovou výkonnost sportovce.

tenký provázek, dlouhý 1 m
rovnou laťku, dlouhou 1,5 m
svinovací nebo skládací metr
šroubovák
sadu klíčů ( 10 mm, 11 mm, 13 mm, 17 mm )
libelu
Teoreticky je seřizování shodné pro oba typy lodí, pro párové i pro nepárové veslování.

Délka a umístění kolejniček

Délka kolejniček může činit od 65 cm ve starších typech lodí až do 85 cm v novějších typech. Běžná délka je 70 - 75 cm. Kolejničky se umisťují do takové polohy, která zajišťuje přinejmenším 65 cm mezi krajním koncem kolejniček ve směru ke špičce a čarou kolmou na loď v pozici předku havlinky

Úhel, výška a umístění nohavek

U většiny novějších lodí je úhel a výška nohavek nastavitelná. Je důležité, aby sportovec měl seřízené nohavky tak, aby bylo možné docílit volný a pohodlný pohyb. Je zjištěno, že dobrá poloha pro výšku nohavek ( vertikální vzdálenost od sedátka k patám nohavek, ) je mezi 15 a 18 cm. Pokud jde o úhel nohavek, optimální hodnota je mezi 38 - 42 stupni.

Seřízení bude často nutné pro sportovce s jistými omezeními, např z důvodů neohebných hlezenních kloubů, ohnutých zad …Zároveň bychom měli poznamenat, že nohavky mají normální úhel rozevření obou chodidel asi 25 stupňů. Větší úhel by mohl způsobit, že se kolena v plné přední poloze více rozevřou, menší úhel nedoporučujeme, protože tlak nohy na nohavky se pak přesunuje jen k vnější hraně chodidla.

Zároveň je důležité i umístění nohavek , neboť má vliv na polohu vesla při záseku do vody a při dokončení protažení. Musí se taká vzít v úvahu veslařská technika sportovce a jeho poloha vzhledem k předku havlinky. Správné umístění nohavek zajišťuje jednotnou polohu vesel během protažení. Konečné umístění nohavek na podélné ose lodi prakticky neovlivňuje velikost oblouku úhlového pohybu vesla.

Vzdálenost mezi sloupky havlinek v párových disciplínách - rozpětí

V lodi pro párové veslování se rozpětí měří od středu sloupku havlinky jednoho krakorce ke středu sloupku havlinky krakorce, který je přímo naproti. Tato vzdálenost se obvykle pohybuje mezi 156 - 160 cm. Měli bychom ještě poznamenat, že je důležité se ujistit, zda každý sloupek havlinky je ve stejné vzdálenosti od středu lodi.

Vzdálenost sloupku havlinky od středu lodi u nepárových disciplín - vyložení

Místo, kde se měří vyložení je v nepárovém veslování jiné. Měří se vzdálenost sloupku havlinky od středu lodi na přímce, vedené od sloupku havlinky kolmo na podélnou osu lodi. Tato vzdálenost je jiná u každé lodi, neboť závisí na typu lodi a na fyzické připravenosti posádky. K nastavení vzdálenosti sloupku havlinky od středu lodi pro každý krakorec použijte následujícího postupu:
1. Změřte šířku lodi na kolmici k sloupku havlinky.
2. Zjistěte vzdálenost od okraje lodi ke středu sloupku havlinky.
3. Sečtením výsledku měření 2 a poloviny měření 1 dostanete vzdálenost sloupku havlinky od středu lodi. Tato vzdálenost se obvykle pohybuje od 80 do 90 cm.

Výška havlinky

Výšku havlinky měříme stejně u obou typů veslařských lodí. Je to vertikální vzdálenost od nejnižšího bodu sedátka k horní ploše horizontálního ramene havlinky. Výška havlinky se obvykle měří tak, že přes borty lodi položíme rovnou laťku kolmo k havlince a změříme vzdálenost dolů k sedátku a nahoru k havlince, obojí od horní strany laťky. Bod na sedátku, který si zvolíte pro toto měření, by jste měli používat důsledně ve všech lodích jako stejný výchozí bod. Sečtením těchto dvou měr potom dostaneme výšku havlinky. Tato výška obvykle bývá mezi 16 a 18 cm a lze ji změnit zvednutím nebo snížením krakorce, nebo změnou výšky havlinky na sloupku havlinky přemístěním podložek nad nebo pod havlinku. Popsaný způsob měření je praktičtější nežli stanovení výšky havlinky pomocí projektované čáry ponoru. Toto druhé měření napomůže při zjišťování obecné vhodnosti lodě pro předpokládanou hmotnost posádky. Projektovaná čára ponoru je optimální hloubka ponoření lodi. Je to bod, ve kterém trup lodi dosahuje nejmenšího odporu ve vodě a zároveň je posádka nesena s minimální kolísavým pohybem špičky a zádě lodi. Skutečná hloubka ponoření se může lišit, jestliže hmotnost posádky neodpovídá projektované hmotnosti posádky ( obvykle o 1 mm na každých 10 kg rozdílu ). Každá změna v hloubce ponoření s sebou nese změnu výšky havlinky nad hladinou vody. To ovlivňuje polohu úchopu a tím i účinnost protažení vesla vodou. Doporučená výška havlinky nad vodou je 24 cm u lodí nepárových a 22 cm u párových kategorií.

Správná výška nastavení havlinky zajistí, aby sportovec mohl dosáhnout pevného a přímého tahu na rukojeti vesla a aby se lopatka udržela řádně zatopená. To je podstatné pro efektivní působení pohonných sil a dobré vyvážení lodi. Umožníme také čisté vyjmutí vesla z vody a ruce se nedotýkají stehen ani bortů lodi během odhozu. Fakt, že se kolejničky zdvíhají směrem k zadní zarážce asi o 1 - 2 cm, pomáhá udržet lopatku při dokončování záběru ponořenou. Nastavení výšky lze provádět rovněž změnou výšky sedátka, doprovázené změnou doporučovaného snížení pat nohavek vzhledem k sedátku. Jelikož tyto úpravy v lodi posunou těžiště jednotlivce nebo posádky, měla by se před tímto nastavením provést důkladná analýza.

Obecně by se výška havlinek ve víceveslové lodi měla pohybovat v rozmezí 1 cm u všech sedátek, jinak se mohou vyskytnout problémy s vyvážením lodi vzhledem k různým výškám úchopu vesla.

Při párovém veslování doporučujeme, aby levá ruka byla během celého tempa nepatrně před pravou rukou a nad ní. Proto nastavujeme krakorce na háčkovské straně lodi o něco výše než krakorce na strokovské straně. Tento rozdíl je obvykle 0,5 až 1,5 cm a vzrůstá od skifu, přes dvojskif po párovou čtyřku.

Umístění věnečku na vesle

Poloha věnečku odděluje na vesle dvě části, vnitřní a vnější páku. Polohu věnečku lze měnit prostým uvolněním matek šroubů, upevňujících věneček k veslu, posunutím věnečku buď k lopatce nebo od ní a dotažením matic. Měření se většinou provádí zjišťováním vzdálenosti od konce rukojeti ke straně věnečku, bližší lopatce vesla, tj. délky vnitřní páky.Je to obvykle 85 - 90 cm u vesel pro párové disciplíny, pro nepárové vesla 113 - 118 cm., obojí v závislosti na celkové délce vesel.

Nakolmení vesla

Naklomení je míra ve stupních, udávající sklon lopatky vesla od svislé polohy v průběhu fáze protažení vesla vodou. Je nezbytné srovnat nejprve loď podélně i bočně do vodorovné polohy.

Dalším krokem je zkontrolování úhlu sloupku havlinky. Sloupek má být vertikální ve všech rovinách: vně a dovnitř ( boční úhel ), dopředu a dozadu ( záďový úhel ). Tato poloha zachovává stejné nakolmení vesla od záseku do vody po dokončení průtahu. Při seřizování je možné používat nastavení bočního úhlu 1 - 2 stupně, vždy myšleno se sklonem vně. Nakolmení vesla se pak v průběhu zátahu stále zmenšuje, což umožňuje snadnější zaveslování.
Protože záďový úhel sloupku havlinky je 0 stupňů, je nakolmení vesla dáno součtem úhlu pracovní plochy havlinky a úhlu lopatky, nastaveném při výrobě vesla. Obvykle je pracovní plocha havlinky skloněna dopředu v úhlu 4 stupně, případně je úhel možno měnit vkládáním destiček nebo jiným stavěcím mechanizmem podle typu havlinky.. V závislosti na výběru vesel je sklon lopatky, nastavený při výrobě, 0 až 4 stupně. Doporučujeme, aby nakolmení vesla bylo pro začínající veslaře větší, zhruba 5 - 6 stupňů, se zlepšováním technické zdatnosti sportovce naklomení vesla budeme zmenšovat až na 2 stupně. Velikost tohoto zmenšení závisí rovněž na disciplíně a typu lodi.

Postup při měření kolmení:

1. Vložte veslo do havlinky a pomocník ať pevně přitiskne pracovní plochu vesla u věnečku k pracovní ploše havlinky.
2. Nastavte veslo kolmo k lodi a držte je v rovině srovnatelné s jeho zanořením do vody.
3. K horní hraně lopatky přiložte provázek s olovníčkou v bodě 5 cm od břitu lopatky a vyčkejte, až se provázek, visící před lopatkou ustálí.
4. Změřte vodorovnou vzdálenost mezi spodní hranou lopatky vesla a visícím provázkem.
5. Změřte výšku lopatky vesla ve vzdálenosti 5 cm od jejího břitu.
6. Pomocí těchto dvou měr vyhledejte v tabulce uvedené v příloze B nakolmení vesla.
7. Doporučujeme změřit obdobným způsobem nakolmení vesla i v záseku a v odhozu a zkontrolovat tak správné nastavení nakolmení.
Požadovaného nakolmení vesla lze dosáhnout obvykle výměnou destičky na pracovní ploše havlinky či změnou ve stavěcím mechanizmu. Pokud je možné, je lépe, když je dodržena vertikální poloha sloupku havlinky.
Zkušenosti ukázaly, že optimální nakolmení je individuální záležitostí. Lze říci, že zkušenější veslaři dávají přednost menšímu nakolmení a lodě v pomalejších disciplínách vyžadují menší nakolmení , nežli lodě v rychlejších disciplínách.
Ve shrnutí lze uvést, že havlinky se již vyrábějí s nastavitelným úhlem 0 až 4 stupně a tak pro nákup vhodných vesel doporučujeme ta, která mají nastavený úhel lopatky od výrobce 0 - 2 stupně. To nám umožňuje jisté nastavení sloupku havlinky tak, aby se dosáhlo požadované naklomení lopatky vesla.

Standartní postup při přípravě a seřizování lodě a výstroje:

1. Umístěte loď na vhodné podpěry v otevřeném pracovním prostoru.
2. Vyčistěte loď a její výstroj
3. Zkontrolujte všechny pohyblivé části na lodi
4. Zkontrolujte utažení šroubů krakorce
5. Zkontrolujte a zajistěte polohu kolejniček
6. Pokud je nastavitelný úhel a výška nohavek, proveďte toto nastavení
7. Nastavte vzdálenost sloupku havlinky k druhému sloupku, nebo vzdálenost sloupku havlinky od středu lodi a označte tuto polohu značkovačem nebo páskou
8. Nastavte požadovanou výšku havlinky
9. Nastavte vnitřní páku vesla
10. Dejte loď do vodorovné polohy po délce i napříč
11. Umístěte a držte veslo pevně v havlince, kolmo na loď. S lopatkou vesla ve správné výšce nastavte nakolmení vesla
12. Znovu překontrolujte výšku havlinky
13. Zkontrolujte stavěcí mechanismus na havlince
14. Zkontrolujte, zda se havlinka volně otáčí
15. Zkontrolujte upevnění krakorců
16. Dejte loď na vodu, zkontrolujte, zda jsou nohavky správně umístěny, aby zajišťovali jednotnou polohu při dokončování protažen.

Příloha A:

Tabulka doporučených měr

V tabulce uvádíme doporučené hodnoty vyložení a rozpětí, vnitřní páky a délky vesel, vhodné pro vesla CII s typem lopatek BB 21x46 - párové kategorie a lopatek BB 25x55 - nepárové kategorie ( platí i pro lopatky typu SMOOTHIE ), tedy vesel nejčastěji používaných v poslední době.

Příloha B:

Tabulka překolmení v milimetrech:

V tabulce uvádíme hodnoty překolmení v milimetrech v závislosti na výšce lopatky a úhlu překolmení. Macon 16, BB 21, Smoothie 21 - párová vesla. Macon 19, BB 25, Smoothie 25 jsou nepárová vesla.

Základní péče o lodní materiál

Řádná péče o lodní materiál je mimořádně důležitá, pokud má výstroj sloužit řadu let. Váš přístup, jako trenéra se odráží v přístupu sportovců. Rozhovor se sportovci počátkem výcvikového roku a periodická kontrola v jeho průběhu mohou zajistit , aby sportovci zacházeli s vybavením ohleduplně.
Údržba
Loď by se měla po každém tréninku umýt vodou. Slkaná voda a chemikálie v jezerech a řekách mohou narušit povrch lodě. Kolejničky, kolečka sedátek a sloupky havlinek by jste měli vyčistit a namazat v průběhu tréninkové sezóny alespoň jednou týdně. Dále uvádíme seznam míst, které je třeba kontrolovat a opravit, dříve něžli se závada zhorší a zapříčiní další poškození lodě a jejího vybavení:

1. Opotřebená havlinka
2. Uvolněný krákorec
3. Uvolněné matice a pojistná části krákorce
4. Příliš opotřebené věnečky nebo manžety vesla
5. Příliš utažené nebo povolené veslo v havlince
6. Příliš opotřebené kolejničky
7. Příliš opotřebené kolečka a nápravy sedátek

Jednoduché opravy

I při nejlepších preventivních opatřeních bude přesto docházet k opotřebení a poškození výstroje. Je pravděpodobné, že k poruše dojde nejčastěji při tréninku na vodě. Trenér by měl mít připravenou skříňku s nástroji, obsahující příslušné náhradní díly: havlinky, sloupky havlinek, věnečky vesla, matice, šrouby.

Pokud dojde při tréninku k nehodě jako je srážka s plovoucím předmětem nebo jinou lodí, můžete možné poškození minimalizovat některými opatřeními. Za prvé vytáhněte všechny odpadlé a odštípnutá části z vody k jejich dalšímu použití při opravě. Za druhé očistěte a osušte místo v okolí poškození. Za třetí zakryjte prasklinu páskou, odolávající vodě, tím minimalizujete styk dřeva s vodou, čímž omezíte poškození. Pokud však dojde k vážnému poškození, zamiřte přímo ke břehu a vytáhněte loď z vody, abyste snížili na minimum dobu, po kterou bude loď vystavena účinkům vody.

Připravil: Přemysl Panuška