Vědecké přístupy v oblasti veslování

10.11.2017

 

Nově vytvářená metodika v rámci projektu Labská akademie veslování bude zohledňovat také nejnovější poznatky z oblasti výzkumu. Akademický výzkum v oblasti veslování se zaměřuje především na tyto hlavní oblasti:

1.       dosahování maximálního výkonu a měření výkonnosti;

2.       tréninkové postupy a metody;

3.       zdravotní aspekty veslování, prevence poranění.

Ad 1. Maximální výkon a jeho měření

Tím, že u mnohých univerzit působí veslařské kluby, snaží se někteří výzkumní pracovníci tento výzkum spojit a zkoumají, jak dosahovat maximálního sportovního výkonu. Vznikají tak studie, které se zaměřují na vrcholové veslaře. Například jedna ze studií sledovala elitní australské veslaře v průběhu 6 měsíců a monitorovala jejich aktivity. Jedním ze zjištění bylo, že úspěšnější veslaři věnovali mimo jiné větší míru času nespecifickému tréninku.

Další oblastí je diagnostika sportovního výkonu. Starší studie v této oblasti sledovaly především úzkou souvislost mezi výkonem na ergometru a skutečnými časy ve vodě. S tím, jak se ergometry rozšířily, začal se výzkum ubírat jiným směrem a nyní se studie snaží hodnotit vstupní faktory, které mají dopad na předpokládaný výsledek na ergometru. Bylo navrženo také několik krátkých testů, například Submaximal rowing test (SmRT), které mají co nejpřesněji určovat veslařský výkon na vzdálenost 2000m.

Ad 2. Tréninkové postupy a metody

Protože veslaři absolvují i velkou míru nespecifického tréninku, zaměřila se skupina výzkumníků na nejvhodnější nástroj, jak tuto zátěž kvantifikovat, aby bylo možné jednak stanovit optimální míru tréninku u různých aktivit a dosáhnout optimální tréninkové zátěže. Navíc je tak možné porovnat tréninkovou zátěž mezi různými veslaři, kteří se věnovali různým sportovním aktivitám. V rámci jednoho výzkumu, byla z několika metod nakonec vybrána metoda T2 minute, která monitoruje časy strávené jednotlivými aktivitami a přiřazuje jim určitou váhu.

Jiná výzkumná studie se zabývala dopadem vizualizačních metod na rychlost učení veslařské techniky. Účastníkům byla poskytnuta reálná zpětná vazba s předem zaznamenaným videem odborníka. Na videu bylo možné sledovat překrývající se záznam odborníka a účastníka výzkumu během tréninku techniky na ergometru. Výsledky naznačily, že kombinace vlastního pozorování s touto metodou má pozitivní dopad na získávání dovedností a zlepšení výsledků. 

Ad 3. Zdravotní aspekty veslování

Část odborných studií se zabývá zraněními vzniklými v důsledku veslování a studie obvykle doporučují také preventivní opatření a kompenzační cviky.  Mezi nejčastější patří poranění páteře, žeber, ramene, kolenou, kyčle, předloktí a zápěstí. Některé studie také ukazují obrázky se správným a špatným provedením techniky, stejně jako hlavní přehled rizikových faktorů.

Specifickou část tvoří přímo zdravotnický výzkum, který zkoumá konkrétní anatomické projevy veslování na lidské tělo. Tento typ výzkumu obvykle vychází z určitého vzorku veslařů, kteří jsou dlouhodoběji monitorování.

Jiné studie se snaží identifikovat nejrizikovější faktory vzniku poranění. Například u bolesti zad byly mezi nejrizikovější zařazeny 2 faktory: objem cvičení na ergometru a historie předchozího poranění.

Pro veslaře je také relevantní oblast výzkumu, která se zabývá sportovní stravou, psychologií výkonu a další poznatky z oblasti jiných silových a vytrvalostních sportů, které lze uplatnit především v tréninku. Další informace a odkazy na konkrétní vědecké články budou k dispozici v nově připravované metodice.

Český veslařský svaz (ČVS) > Trénink > Labská akademie veslování > Vědecké přístupy v oblasti veslování
Loading...

Labská akademie veslování

Loading...

Labská akademie veslování