Milan Doleček – Nenápadný trenérský rekordman /1. část/

8.3.2018

Milan Doleček patří k nejúspěšnějším trenérům českého sportu uplynulých patnácti roků. Skifaře Ondřeje Synka vede od juniorských let a jeho zásluhou je Ondra po zisku tří olympijských medailí a pěti titulů mistra světa stále při chuti. Motivace mu ani v pětatřiceti letech nechybí do značné míry proto, že trenér vyznává heslo: Poslouchej své tělo! Ondra Synek je bezpochyby nejúspěšnějším veslařem české i československé historie. Na poli trenérském je tímto rekordmanem Milan Doleček. Nic na tom nemění skutečnost, že si na velké slavobrány zrovna nepotrpí. 

České veslování získalo díky Jakubu Podrazilovi mimořádný úspěch již v úvodu sezony. Milane, očekával jsi, že přiveze z prvního oficiálního mistrovství světa na trenažérech zlatou medaili?

Čekal jsem od Jakuba velmi dobrý výkon, ale samozřejmě je vždycky třeba brát v úvahu soupeře a uprostřed zimní přípravy je předem těžké odhadnout jejich aktuální formu. Odlétal do Washingtonu s odhodláním výrazně uspět, moc se tam těšil a to bylo dobré znamení. Už od zahájení přípravy u něho pozoruju nebývale silnou motivaci. Jeho čas 5:44,8 snese nejpřísnější měřítka, ale Jakub sám chtěl jet ještě rychleji. Soupeři ho však nepřinutili zmáčkonut se úplně nadoraz. V jeho možnostech je ještě lepší čas. Velmi spokojený jsem taky s výkonností Lukáše Helešice, který kvalitní trénink zúročil na domácím šampionátu osobním rekordem 5:54. Jsem za to rád už také proto, že občas slýchám řeči typu – u Dolečka panuje flákárna. 

Zimní příprava se zjevně vydařila.

Obešla se bez větších zdravotních výpadků jak u Ondry Synka tak u posádky dvojky bez. Máme za sebou dvě lyžařská soustředění v Livignu, kde kluci naběhali denně až 70 kilometrů a standardně kolem padesáti. Jakubovi se běžky tak zalíbily, že začal dokonce závodit na lyžích podobně jako Ondra Synek. Oba mimochodem zajeli velmi solidní výsledek na Jilemnické „25“, kde úspěšně konkurovali specialistům. Ondra dojel na šestém místě v kategorii do 39 let a Jakub na osmém  mezi lyžaři do 29 let. Kvalitní výkony i výsledky korespondují kromě jiného také s kratší přestávkou po loňském mistrovství světa na Floridě. Kluci se  rychle dostali do „svých čísel“. Navíc mám pocit, že si vzali k srdci naše rozhovory na šampionátu v Sarasotě. Musel jsem jim promluvit do duše. Teď se snaží poctivě a Jakub jde po Ondrovi každý trénink! A to je dobře. Občas ho na trenažéru i porazí, když zrovna není v optimální formě. Ondra mu to pak zase vrátí – střídají se. S přístupem kluků k přípravě jsem teď spokojenej.

Jak konkrétně probíhalo to promlouvání do duše?

Přiznám se, že jsem byl v průběhu loňského šampionátu z dvojky roztrpčenej. Vytáčeli mě, jak pořád rozebírali techniku. Před malým finále jsem k nim měl řeč. Pořád mi tvrdili, že nejsou schopní se rychle rozjet. Všichni jim odjeli. Řekl jsem jim – pánové pojedete v tréninku 250 metrů – a je mi jedno jak technicky, ale maximálně rychle! Stopnul jsem jim čas a výsledkem byl nejrychlejší začátek, jaký tam dosud předvedli. Technicky nic moc, ale bylo to nejrychlejší. A zítra to v malém finále předvedete znova! Do té doby zajeli solidně jeden závod v opravce v závěru, protože viděli, že jim teče do bot. Dokázali zrychlit a postoupit. A v malém finále konečně závodili! Nakonec jim tam sice Rumuni strčili špičku, ale bojovali až do konce a ostatní lodě nechali s odstupem za sebou.

Jakou roli sehraje kratší přestávka po světovém šampionátu v nové sezoně?

Nedá se říct, že by přestávka byla vyloženě krátká, ale odpočinek po mistrovství světa v Sarasotě byl samozřejmě kratší než o rok dříve po olympiádě. Po zakončení čtyřletého snažení je nutná delší pauza. Ondra ji navíc potřeboval už kvůli bolavým zádům. Měl s nimi skutečně vážné problémy a v této souvislosti si jeho bronzové olympijské medaile vážím zpětně ještě víc než tehdy přímo v Riu. Po běžné sezoně mi šestitýdenní přestávka vychází jako optimální. Aby se závodníci začali na trénink znovu s chutí těšit. Kratší a osvědčenou pauzu zařazujeme tradičně i po Světovém poháru v Luzernu.

Ondra Synek patří ke sportovcům, kteří neradi trénují se sporttesterem a je přitom pětinásobným mistrem světa. Ukazuje se tahle pomůcka jako zbytečná?

U zkušeného závodníka, jakým Ondra je, sporttester ani nepotřebuju. U mladších veslařů je význam větší. Občas je potřeba zkontrolovat, jaký jedou tepy a jakému pásmu odpovídají. Zejména při tréninku ve vysoké nadmořské výšce. Na doporučení biochemika Emila Bolka nerad jezdím ve vysoké výšce těžké láktáty – zejména v zimě. Příznivější je větší objem v intenzitách do 4 mmolů. Bolek mi vysvětil, že při laktátovém tréninku si váhově těžcí sportovci ve vysoké nadmořské výšce ničí staré červené krvinky. Přibudou jim sice nové, ale výsledný přínos je nulový. Když absolvují objemový trénink nižší intenzitou, přibudou jim nové krvinky a ty staré nezmizí. 

Lukáš Helešic měl údajně nakročeno ke studiu v USA. Co by tahle okolnost znamenala pro tréninkovou skupinu Milana Dolečka?

Jako veslaře ho tam chtějí, ale těsně neprošel v jednom ze studijních testů. Rádi by ho zařadili do osmy. Má za sebou výsledky na olympiádě a mistrovství světa. Je pro ně atraktivní. Chápu, že se chce „otlouct“ ve světě a pořádně se naučit anglicky. Je to jeho budoucnost a určitě nepatřím k těm, kteří by mu v odchodu bránili. Musel to ovšem říct klukům. Ti mu nejprve vynadali, ale nakonec ho pochopili. Ať si to zkusí! Plán byl takový, že by tam šel Lukáš na tři měsíce s návratem dva týdny před druhým kolem Světového poháru. Kluci jsou sveslovaní dobře, nebyl by to problém. A Jakub se už těšil na skifa! Jezdil na něm i loni, když Lukáš marodil. Na podzim vyhrál na skifu distančák.

Nabízela se tedy varianta: Jakub Podrazil jako sparingpartner Ondry Synka? Jaký je mezi nimi na skifu výkonnostní rozdíl?

Ondra je mistr světa! Ale na kratší kratší úseky mu Jakub dokáže pořádně zatopit a občas ho i porazit. Jako sparingpartner by byl dobrej. Věřím, že by to fungovalo také proto, že podobná spolupráce se už v minulosti osvědčila. Před olympiádou v Londýně 2012 jsem měl na závěrečném soustředění jako skifařský sparing Milana Dolečka. Všechny úseky s Ondrou sice nevydržel jet odpovídajícím tempem, ale našli jsme jednoduché řešení - vhodný hendikep. Když bylo například v plánu 24 minutovek, udělali jsme to tak, že Milan s ním intenzívní úseky zahájil, pak si chvíli odpočinul a v konci ho proháněl, protože byl čerstvej. Měl jsem tehdy domluvenou dvojku bez, ale Gruber mi tenkrát řekl, že končí a veslovat už nebude. Museli jsme improvizovat. A fungovalo to.

Pokračování rozhovoru s Milanem Dolečkem najdete na těchto stránkách ve čtvrtek 15. března.

Text: Manfred Strnad       Foto: Pavel Myška a archív Milana Dolečka

 

Český veslařský svaz (ČVS) > Novinky > Milan Doleček – Nenápadný trenérský rekordman /1. část/
Loading...

Veslařské aktuality

Stránkování

12 3 4 5 6 7 8 9 10 >> >
 
 
Loading...

Veslařské aktuality

Stránkování

12 3 4 5 6 7 8 9 10 >> >