Rozhovor s Petrem Mansfeldem, manažerem české veslařské reprezentace

Na základě výběrového řízení byl na začátku prosince na pozici manažera české veslařské reprezentace jmenován Petr Mansfeld.

Za 17 let praxe jako trenér a 12 let jako veslař získával zkušenosti ve čtyřech zemích. Jako hlavní trenér úspěšně vedl sportovce na mezinárodní úrovni a vytvořil dobře fungující struktury v klubech i federacích.

Jako manažer české veslařské reprezentace chce v rámci organizace vytvořit strukturu a cestu, která umožní sportovcům, trenérům a zaměstnancům reprezentačního týmu fungovat a podávat co nejlepší výkony na vrcholných mezinárodních akcích.

Jaké má Petr představy, plány a cíle?

Proč jsi se ucházel o pozici právě v českém veslování?

I když jsem německým občanem a vyrost jsem v Drážďanech, vždy jsem měl k Česku pevný vztah. Narodil jsem se v Praze, otec byl Čech a máma Němka. V Roce 2003 jsem přisel do Prahy v rámci programu Erasmus a studoval na Karlově Univerzitě. Během té doby jsem vesloval na Slavii pod vedením Sergeje Kruťjakova. Přátelská atmosféra v klubu s talentovými veslaři a veslařkami se mi líbila natolik, že jsem do Prahy pravidelně cestoval i z Kostnice, kde jsem další rok studoval po skončení Erasmu. Chtěl jsem i další roky závodit za Slavii na Primátorkách a Mistrovství Republiky. Hodně mně to pomáhalo v mém rozvoji.

Když jsem se stal trenérem, pravidelně jsem se do Česka vracel a setkával jsem se každý rok s českými trenéry na soustředěních a závodech. Takže příchod do Česka byl nakonec trochu jako návrat domů. Vždycky jsem se tady tak cítil.

V jakých zemích jsi dříve působil a trénoval?

V Německu jsem vesloval v juniorech, U23 a na akademické úrovni a už tehdy jsem dělal první kroky jako trenér, když jsem jezdil na soustředění s dorostenci. Moje bývalá trenérka z Drážďan je Brigitte Bielig, která je dnes hlavní trenérkou v německém svazu. Stále jsme v pravidelném kontaktu.

První profesionální příležitost jako trenér, jsem dostal ve Švýcarsku. Vedl jsem juniory v See Club Zurich a potom jsem se stal hlavním trenérem v Ruder club Zurich. Na obou pozicích jsem udržoval pravidelný kontakt s českým veslováním. Ve Švýcarsku jsem pracoval 9 let, až do roku 2015. V té době jsem vedl například závodníky jako Jeannine Gmelin, Pascale Walker a další členy švýcarské reprezentace. Se všemi jsem dodnes v kontaktu.

Od roku 2015 jsem pracoval v USA. Nejdříve v California Rowing Club Oakland, pak jsem byl Head coach ve Vesper Boat club ve Philadelphii a nakonec jsem založil vlastní středisko v Austinu v Texasu - Texas Rowing Center High Performance.

Každý rok jsem měl své svěřence v seniorské reprezentaci USA. Někteří z nich to dotáhli až na medailové pozice na mistrovství světa nebo na olympijskou regatu.

Jak Tě čeští trenéři a závodníci přivítali?

Kdy by mě počasí přivítalo tak, jako trenéři a sportovci, máme pořád sluníčko. Všichni mě přivítali velmi přátelsky a okamžitě mě začali pomáhat s tím, abych se zorientoval, jak to tady v současné době funguje.

Co chceš českému veslování přinést a jaké máš sportovní cíle do budoucna?

Chci vytvořit JEDEN český tým, který pracuje spolu, kde trenéři, resorty a veslaři touží po společném úspěchu. Chci aby cesta k tomuto úspěchu probíhala společně a celou silou, které české veslování má. Chci sjednotit některé procesy, přitom ale respektovat určité individuální zvláštnosti. Chci vidět českou reprezentaci, která je respektovaná a pevně zabudovaná v široké české veslařské komunitě, z které potom vychází veslaři s dobrým pocitem a třeba také s nějakou medailí. Ta cesta bude dlouhá na namáhavá. Ale jenom společně můžeme být úspěšní. Chci se vrátit do Kalifornie v roce 2028 s velkým a silným týmem.

Těším se na komunikaci s každým a na spolupráci s trenéry české representace.

Osobně chci přinést zkušenosti. I když jsem ještě mladý, měl jsem během své kariéry příležitost pracovat s mnoha respektovanými trenéry z celého světa. Nikdy jsem se nevyhýbal snaze po profesionálním rozvoji a růstu, studoval jsem sportovní vědu a spolupracoval na projektech s uznávanými osobnostmi, jako například Mike Teti, Simon Cox, Ian Wright, Josy Verdonkschot, Sven Ueck, Bernhard Stomporowski, Kris Korzonowski, Tom Terhar a s dalšími.
Zkušenosti mám od nejnižší až po nejvyšší úroveň veslovaní. Moji svěřenci se vždycky dopracovali mezi nejlepší. Kvůli tomu jsem hrdý, že můžu říct, že jsem získal důvěru a respekt mých kolegů.

Vedle znalostí a mezinárodních zkušeností chci přinést také hodně energie a zároveň přistupovat s velkým respektem k veslařům a trenérům, s otevřeným srdcem, ctižádostí, ambicemi a vůlí po úspěchu. K tomu mám v sobě část české duše a pochopení pro lidská a česká specifika.

Jako osobní závazek si dávám vylepšení své češtiny.