Stručná historie veslařského sportu

Závody na veslařských lodích lze vystopovat již v době faraónů. Velká sfinga v Gize podává svědectví o mimořádném veslařském výkonu faraóna Amenhotepa II. Ve starém Řecku byly závody triér součástí antických panathénajských slavností, které představovaly cosi jako přehlídku moci a síly Athén.

Ve středověku bylo veslování rozšířeno zejména v Itálii, kde v Benátkách závody veslic tvořily nedílnou součást zábavy tehdejší šlechty.

Kolébkou moderního veslování je Anglie, kde se již na počátku 18. století pořádaly veslařské závody o ceny. První velká veslařská regata se uskutečnila na Britských ostrovech již roku 1775 a nejstarší závod, dodnes populární klání osmiveslic mezi univerzitami Oxford a Cambridge, vznikl roku 1829.

Do Čech se veslování dostalo z Hamburku díky tamním obchodníkům. První závody se konaly v rámci oslav příjezdu prvního vlaku do Prahy dne 22. 8. 1845. V roce 1860 vznikl v Praze na Žofíně první veslařský klub s názvem English Rowing Club, jehož členy byli nejen Angličané a Němci, ale i Češi. Velký podíl na dalším rozvoji veslování měl Miroslav Tyrš, který dal v roce 1865 impuls k založení veslařsko-plavecké jednoty Vltava a v roce následujícím byl při Sokole pražském založen veslařský odbor. Zájem o veslování mezi Sokoly vedl k ustavení dalších veslařských odborů v Hodoníně, Roudnici nad Labem, Písku a Praze.

V roce 1884 byla založena Ústřední jednota veslařů z Čech. Především zásluhou Josefa Rösslera-Ořovského se jí v roce 1893 podařilo navázat kontakt s mezinárodní veslařskou federací FISA, která vznikla rok předtím. V roce 1896 pak FISA vydala souhlas se startem českých veslařů v mezinárodních závodech. Členy FISA jsme se stali v roce 1920.

Byl to také Rössler-Ořovský, který v roce 1895 založil nejstarší český Jarní skulerský závod, který je dodnes součástí Primátorek. Právě vznik závodu o Primátorský štít v roce 1910 byl mocným impulsem pro české veslování. Primátorky se staly jedním z mezníků v rozvoji českého veslování a významnou pražskou společenskou událostí, jejíž kontinuitu přerušila pouze první světová válka.

Úspěchy na mezinárodní scéně na sebe nenechaly dlouho čekat. Hned v roce 1895 přivezl bronz z mistrovství Evropy v Ženevě slávista Gustav Langhans, shodou okolností první historický vítěz Jarního skulerského závodu Rösslera-Ořovského.

Rozvoj veslařského sportu výrazně ovlivnila druhá světová válka, která zanechala četné mezery v řadách českých veslařů. Po válce však došlo v českých zemích k obrovskému rozkvětu veslařského sportu. Do té doby se datují i jedny z největších sportovních úspěchů, mezi nimiž si veslaři zvláště cení vítězství třeboňské čtyřky s kormidelníkem (Karel Mejta, Jiří Havlis, Jan Jindra, Stanislav Lusk, kormidelník Miroslav  Koranda) na olympiádě v roce 1952 a zlatého triumfu na římské olympiádě v roce 1960 zásluhou dvojskifu Václav Kozák - Pavel Schmidt.

K dalším osobnostem tohoto období patří i několikanásobní medailisté z vrcholných soutěží bratři Oldřich a Pavel Svojanovští, Otakar Mareček, Karel Neffe, Jaroslav Hellebrand, Zdeněk Pecka, Václav Vochoska a řada dalších (viz Přehled výsledků reprezentace).

V poválečné historii se u nás konalo už pět vrcholných veslařských akcí. Račice přivítaly dvě mistrovství světa juniorů – v letech 1986 a 2010. Račické sportovní centrum v roce 1993 hostilo dokonce i mistrovství světa dospělých a v roce 2009 se zde sešel světový výkvět veslařů do 23 let. V Praze proběhl v roce 1961 evropský šampionát.

Pozici českých veslařů ve světě neoslabilo ani rozdělení federace. Nemálo úspěchů zaznamenalo české veslování právě na přelomu tisícíletí, a to nejen v podobě medailových úspěchů skifaře Václava Chalupy, ale i vicemistra světa Tomáše Kacovského či jeho nástupce ve skifu lehkých vah – mistra světa z roku 2000 Michala Vabrouška.

Na olympijských hrách 2004 vybojovala stříbrné medaile párová čtyřka David Jirka, Jakub Hanák, Tomáš Karas, David Kopřiva. V té době začali o sobě dávat vědět i vynikající skifaři Ondřej Synek a Mirka Knapková. Oba se dnes mohou pyšnit ziskem titulů mistrů světa i Evropy. Mirka je dokonce olympijskou vítězkou z roku 2012, Ondřej má dvě olympijská stříbra a jeden bronz.

 
Stránka nebyla nalezena.

Stránka, kterou hledáte, byla pravděpodobně odstraněna, byla změněna její adresa nebo je dočasně nedostupná.
Stránka nebyla nalezena.

Stránka, kterou hledáte, byla pravděpodobně odstraněna, byla změněna její adresa nebo je dočasně nedostupná.
Mapa stránek

Buďte v obraze

příhlaste se k odběru novinek, ať Vám nic neunikne

 

Kontakty

  • +420 233 313 352