Stop harašení. Na to dbají bývalé mistryně světa. Safeguard „officerky“

Už bývalá reprezentační veslařka a několikanásobná mistryně republiky Lucie Žabová se představí v osmadvaceti letech v Račicích v jiné roli. Ještě jako studentka medicíny před dvěma lety pomáhala v první linii odběrového stanu Vinohradské nemocnice na dvanáctihodinových směnách. Teď přijala roli Safeguarding Officera.

Na mistrovství Evropy v Račicích v roce 2017 jste jela B-finále jako skifařka a obsadila 11,místo. Kam se ubírala dál kariéra?
Studovala jsem medicínu a na akademickém mistrovství světa v Šanghaji o rok později jsem vyhrála. Pak jsme ještě jezdily se ségrou dvojku, ale když jsem dokončila studia, začala se věnovat medicíně. Jezdím občas s týmem na závody jako doktor, pomáhám závodníkům a můžu se tu s nimi potkávat.

Jak jste přišla k pozici označované jako Safeguarding Officer?
To je nová funkce, třízená Mezinárodní veslařskou federací FISA. Každý stát jmenuje svého zástupce, který by měl držet jakýsi dohled nad možným nebezpečím sexuálního harašení a jiným utlačováním nejen mezi sportovci, ale i v doprovodných týmech. Nejspíš proto, že jsem doktor a znám veslařské prostředí, dostala jsem nabídku zaujmout tuto roli. Souhlasila jsem, ráda pomůžu i takhle.

Prošli jste školením nebo kursem, na co se zaměřit, jak reagovat na možná obvinění a jak je řešit?
Ne, to ne, ale na stránkách veslařské federace je sekce Safeguarding s přednáškami, prezentacemi a online videi lidí, kteří se tím zabývají. To jsem si nastudovala a před račickým mistrovstvím se potkala s koordinátorkou z FISA a ještě probraly některé detaily.

V čem tedy spočívá vaše práce?
Nejde jen o sexuální zneužití a obtěžování, i když se na klade hlavní pozornost, ale i fyzické týrání i slovní šikanu, nějaké jiné ubližování a pak i výraznější zanedbávání nějakých základních vztahových pravidel. Měly bychom se pohybovat mezi sportovci, aby o nás věděli, a kdybychom si všimli něčeho nevhodného, měli bychom se tím zabývat. Mohou se na nás samozřejmě obrátit i sami sportovci, když se svěří, jistě situaci společně líp vyřešíme. V komisi na mistrovství světa jsme tři - já, Egypťanka, a naše šéfka Frida Svensson, bývalá velmi úspěšná veslařka (mistryně světa z roku 2010, která ukončila dlouholetou nadvládu Jekatěriny Karstenové, pozn. aut.).

Setkala jste se s něčím nepříjemným během své sportovní kariéry? Prostředí u vody mi přijde otevřené natolik, že by si i případné potíže brzy vyřešilo samo, že?
Vesluju od deseti let, a měla jsem to štěstí, že jsem se s ničím podivným nebo nevhodným nesetkala. My jsme opravdu přátelští, možná otevřenější i třeba ráznější. Ke srandě není daleko, ale zároveň si umíme říct věci napřímo.

Neznáte špatné případy ani z vyprávění?
V Česku jsem o ničem vážně neslyšela. Ale vím, že se někdy povídá, že i ve veslování se něco objevuje. Veslařky lehkých vah chodí na vážení polonahé, někteří rozhodčí jsou někdy nepříjemní. Navíc sportovec je v tu chvíli nervózní před startem a může nějaké poznámky nebo pohledy vnímat vyhroceněji. Opravdu to ale znám jen z vyprávění.

Jak se vyjadřují k nové funkci trenéři, řekněme, ze staré školy: „To nás tady bude někdo špehovat?“
Je to nová funkce, nikdo moc neví, co od toho všeho čekat. Spíš na sebe díváme, lehce se popichujeme, je to někdy až úsměvné. Hlavně jsem ráda, že nemusím nic takového řešit.

A pokud by to přišlo, dokázala byste rázně a tvrdě vystoupit a případného viníka, i kdyby byl dobře známý, veřejně řešit?
Nejsem na to sama. Zpočátku jsem si to nedovedla představit. Ale při práci v nemocnici, dělám na interně v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, se setkávám občas i s velmi nepřizpůsobivými pacienty a musím to vyřešit. Takže si myslím, že bych byla schopná se k tomu postavit.

Zřizují podobnou roli i jiná sportovní odvětví?
Zatím jsem se s nějakým zástupcem nesetkala, ale co sleduju na sociálních sítích, už i v biatlonu nebo atletice se to rozjíždí. Myslím, že třeba u gymnastek nebo krasobruslařek se najde těch horších případů víc, co se občas objeví někde v médiích.

Stihnete si užít domácí šampionát i jako teď už sportovní fanoušek?
Sešli jsme se tu v neděli i s doktory a záchranáři. Je nás tu docela dost, abychom naši práci obsáhli a zároveň mohli sledovat mistrovství světa. Chci tu strávit celý týden a věřím, že budu schopná vypomoci i v medicínském stánku.

Tomáš Nohejl